Dnešní hodina prvouky byla jiná než obvykle. Místo klasického výkladu jsme se pustili do tzv. otevřené výuky, při které se žáci učí především vlastním objevováním a zkoumáním. Děti pracovaly samostatně na pěti stanovištích, kde pomocí jednoduchých pokusů poznávaly vlastnosti vzduchu.

Na prvním stanovišti si žáci hráli s balónkem. Pomocí jeho nafukování a vyfukování zjišťovali, že vzduch zabírá prostor a dokáže vyvíjet tlak.

Druhé stanoviště bylo zaměřené na pokus se sklenicí ponořenou ve vodě. Děti pozorovaly, že i když je sklenice „prázdná“, ve skutečnosti je plná vzduchu, který brání vodě, aby ji zaplnila.

Třetí stanoviště bylo velmi hravé – žáci foukali do papírku a sledovali, jak se pohybuje. Uvědomovali si tak, že vzduch je sice neviditelný, ale dokáže působit silou.

Na čtvrtém stanovišti děti vzduch přímo „cítily“ – foukaly si do dlaní nebo se ovívaly sešitem, aby vnímaly proudění vzduchu.

Poslední, páté stanoviště se zaměřovalo na porovnávání lehkých a těžkých předmětů. Děti pouštěly například papír a tužku nebo gumu a pozorovaly, jak na ně působí vzduch při pádu.

Součástí celé aktivity byl také pracovní list, do kterého si žáci průběžně zapisovali, co na jednotlivých stanovištích dělali a k jakým závěrům došli. Své poznatky doplňovali také obrázky, čímž si učivo lépe upevňovali a zároveň rozvíjeli svou kreativitu.

Celá hodina byla velmi aktivní a žáci byli do učení zapojeni mnohem více než při běžné výuce. Díky vlastní zkušenosti si lépe zapamatovali nové poznatky a zároveň si rozvíjeli zvídavost i schopnost samostatného objevování.